Chytáte nahrávky na pentli? Měla vaše průvodkyně v jeskyni v ruce světelní záblesk? Byli jste někdy v naléhavé světnici? Máte za okny krabice s květinami?

Tato i mnohá další půvabná pojmenování a slovní spojení najdeme v krajanském čechoamerickém týdeníku Našinec, který vychází od roku 1914 v Texasu v USA. Má výrazně regionální charakter. Neobsahuje zprávy, komentáře, sportovní zpravodajství apod. celostátní, popřípadě celosvětové povahy. Víceméně pravidelní dopisovatelé (zpravidla staršího věku) v něm podávají informace o místních událostech a problémech, radostech i strastech, tedy o "běžném, každodenním životě" české komunity v daném regionu, popřípadě i v regionech jiných. Našinec jim tak nahrazuje (zprostředkovává) citelnou potřebu osobního styku, jen částečně realizovanou na různých shromážděních, hlavně náboženských nebo spolkových. Našinec se podle naší předběžné analýzy vyznačuje zřejmým, nejednou i deklarovaným záměrem prezentovat "správnou" češtinu. Jeho jazyk je proto českými krajany příslušného regionu vnímán jako vzor, který ctí a snaží se jej respektovat, ba podle Našince se "učí" češtině i příslušníci dalších generací přistěhovalců.

Je nasnadě, že se redakce a dopisovatelé Našince snaží vyhýbat především "cizím" slovům, zvláště právě anglickým. Snaží se je nahradit výrazy "českými": sem patří např. i pojmenování medový měsíček (honeymoon); novodobé české pojmenování líbánky čechoamerický pisatel nezná, přitom se však chce vyjadřovat "česky". O averzi vůči "nečeským" slovům svědčí negativní reakce jedné dopisovatelky Našince na článek české pracovnice, která sbírá v Texasu materiál pro disertační práci: Paní nebo slečno, je škoda že použivaté Americké vyjadření, jako: informace, finanční, organizaci, atd. To není české a naši dopisovatelé, zvláště ty babičky a dědouškové, neví, co to je. Náš český lid, zvlášť mládí, potřebují správnou vyřečnost, aby měli radost a hrdost být českého původu. Náš česko-moravský lid dělá velkou chybu, svoje jména nevysloví správně, dají tomu tu americkou přidavku. Vemte španěli, nebo jak jim říkají mexikáni... Oni se svého drží a my ne! Máme to správně vyslovit a nevědomý lid poučit... Jinu, paní nebo slečno, napište to tak po česky, aby lide zvlášť mladí, se naučili správnou češtinu. Není to lechko, ale ty naše české kalendáře, či jak se to správně píše, mají písmo krásné...

Citujeme přesně, aby text mohl zároveň posloužit jako doklad o gramatické a pravopisné povaze Našince.

(Poznámka: Gramatická (v širokém slova smyslu) a pravopisná stránka textu v Našinci je do jisté míry redakčně korigována, lépe řečeno nivelizována; přesto lze z mluvnické, zejména pak hláskové podoby textů nejednou soudit, z kterého nářečního regionu Čech či Moravy autor pochází. K tomu chceme přihlédnout v dalších článcích věnovaných charakteristice češtiny v regionálních novinách a periodikách Čechoameričanů.)

(1) Sémanticky doslovné překládání (kalkování) anglických výrazů jednoslovných a víceslovných, ba i frazeologizovaných pojmenování: průvodkyně měla světelní záblesk (flashlight 'baterka'); ona začla potlačovat na těch knoflíkách (push the buttons 'psát na klávesnici'); v zimě je tam pochovaná (bury 'pohřbít') sněhem; volal zvířatního lékaře (veterinary surgeon 'zvěrolékař') aby přišel do naléhavé světnice (emergency room 'první pomoc'); ona měla se sebou ten malý "recorder" a co jsem ji povídal, tak ona to chytala na pentli (record on a tape 'nahrávat na pásek'); člověk hned by myslel, se tam také odstěhovat, kdyby jsme nebyli na poslední noze (be on one's last legs 'být na konci sil') aj.

Kalkování obecně nahrává značná polysémie anglických výrazů. Nejednou bývá podporováno možností doslovně překládat slovotvorné formanty, zvláště prefixy: film z České Republiky v českým jazyku s anglickými podnadpisy (subtitles 'titulky'). Vysoká polysémie anglických pojmenování vede často k tomu, že se ve snaze vyjadřovat se "česky" volí často ze sémantických odstínů a možností význam z našeho hlediska ne právě adekvátní: jestliže ženská je těhotna, pak chodí k lékaři a má ten prenatal opatrnost (care 'péče, starostlivost, dohled'); rostou (raise 'zvednout, vzkřísit, pěstovat, chovat') dobytek na maso; připravují barvit (paint 'umělecky zobrazovat barvami, zdobit barvami, natírat barvami (např. stěny)') uvnitř kostela; ta moje peřina vloni dobře pracovala (work 'být v provozu, usilovat, fungovat') a jsem dost jistý, že i letos bude dobře pracovat, jenom ji vyvěsit na ten čerstvý vzduch; také oznamují, že tam bude zápas (competition 'soutěž, konkurz, boj o život') pečení koláčů; tady je kladní (positive 'spolehlivý, jasný, dokonalý, nezvratný, kladný') počasí celý rok; lidé jsou pohřbení v dřevěných krabicích (box 'krabice, truhla, truhlík'); mají za oknem krabice s květinami aj.

Někdy přispívá k počešťování anglických výrazů i jejich hlásková podobnost: Clinton je zvolen na druhý termín (term 'volební období'); oni se rozhodli, že ho musí vzít do vězení pro jeho protekci (protection 'ochrana'); nás tak potěšilo se seznamit s dobrou a energetickou (energetic 'energický') holkou; byla v loni v Kubě a byla dojatá s jejich oranžovými stromy (orange trees 'pomerančovníky'); potom jdou do těch gymnazií (gym 'tělocvična') a tam dělají tělocvik na těch mašinách aj.

(2) Druhým typickým prostředkem "zčešťování" anglických formulací je široké využívání kategoriálních (významově oslabených) sloves, neboli tvoření analytických predikátorů (tzv. multiverbizace). Velmi hojná jsou zejména spojení se slovesy vzít/brát, dostat a dělat. Mají ovšem i oporu systémovou a vyskytují se i v současné češtině na území ČR, srov. dělat hlídače; vzít na vědomí; brát lekce z angličtiny; dostat darem; dostat chřipku aj. V textech z Našince a z jiných čechoamerických periodik je však uplatnění těchto konstrukcí výrazně frekventovanější a širší: v té samé budově je místo, kde lidé berou tělocvik; s kamerou sebrali obrázek z toho jednoho staršího člověka; rozhodli jsme se ...vzíti turu podzemních jeskyň; vzala tlak krvi a jiné zkoušky; když něco chtěl, maminka hned utíkala mu to dostat; ty lidi si musí sami ty židle dostat a zase je vrátit; v mých dopisech jsou jenom chyby a ty dělají bolení hlavy; jeden večer mluvil černoch ...udělal dobrou řeč ku naši mládeží; náš hostinec nám nedělá velké peníze; aby jim to udělalo ('vyvolalo') vzpomínku na bývalé časy; v rodině drželi uši, ale Carl měl radost, že může dělat tóny. Hojné jsou však i analytické (opisné) predikátory s jinými slovesy: na víkend drží knihy (keep books 'vést účetnictví') pro nějakou hudební skupinu; včera jsem zde koukala skrz (look through 'projít, prohlédnout') všelijaké papíry, časopisy; Shannon Lucid postrčila dopředu (push forward 'urychlit') vědu aj.

Milena Šipková